Co jsou esence?
Už v dávných dobách objevili velcí lékaři a badatelé (Hippokrates, Galén), že všechno, co člověk potřebuje pro svoje zdraví, se nachází v přírodě.
Tak, jak objevovali zákony přírody, objevovali i jejich souvislosti s lidským bytím. A tak otázka spojení těla a duše nabývala čím dál víc na významu – zájem všech dávných lékařů, léčitelů či lékárníků se intenzivněji upíral k tomu, odkud v lidském těle nemoci pocházejí a jaké síly je způsobují.
Nejznámějším na této scéně byl Samuel Hahnemann, který přišel s naprosto novým konceptem původu nemoci a jejího léčení pomocí homeopatie.
Začátkem 20. století byl velkým zastáncem jeho díla Edward Bach, anglický lékař, bakteriolog a homeopat, který také následoval téma vztahu nemoci člověka a jeho duše. Byl přesvědčen, že v přírodě musí existovat ještě něco jednoduššího, čím je možné léčit nemoci. Výsledkem jeho bádání byl objev květových esencí.
Dr. Bach byl první, kdo zjistil, že v rostlinách se skrývají vibrace, které odpovídají vibracím lidské duše, pocitům a emocím a které správným výběrem a použitím mohou nastolit v člověku ztracenou harmonii a vyrovnanost, a tím zabránit nemoci, aby se rozšířila, nebo napomoci jejímu vyléčení. Tato metoda se neorientuje jen na tělesné symptomy, ale výhradně na disharmonii duševních stavů.
Podle Bacha je tzv. nemoc důsledkem hlubokého vnitřního nesouladu. Dokud se budeme zabývat jen důsledky (symptomy) a nevyřešíme příčinu, k vyléčení nedojde anebo bude jenom zdánlivé.
Esence nám pomohou objevit zažité vzorce a postoje, které nás přivedly do nekomfortního emocionálního stavu a jemně na něm pracovat.
Jaké jsou jejich výhody?
-
nedá se jimi předávkovat,
-
nevhodně vybraná esence nijak neublíží,
-
nejsou návykové,
-
fungují, i když nevěříme na jejich účinek (vyzkoušeno!),
-
jsou bezpečné pro těhotné, děti i starší osoby,
-
nemají žádné kontraindikace, lze je využít při probíhající léčbě,
-
lze kombinovat s jakýmikoliv léky (i antidepresivy),
-
jídlo a pití nenarušuje jejich účinek (oproti homeopatii),
-
vždy se jedná o individuální směs.
Jak účinkují?
Emoce jsou odrazem našich prožitků. Všechno, co se kolem nás děje, zanechává v naší duši (a taky na těle) jistou stopu, kterou známe pod pojmem „pocit“. Ve společnosti příjemných lidí pociťujeme radost a naopak – nezvládnutí nějakého úkolu pociťujeme jako smutek, cítíme třeba i svalovou ztuhlost.
Pokud zvládáme své emoce, nepotlačujeme je, umíme se snadněji vrátit do duševní i tělesné rovnováhy (jsme tzv. vyrovnaní, v harmonii). V případě, že ne, pociťujeme nerovnováhu, jsme emocemi pohlceni, cítíme jejich tíhu a neumíme z jejich vlivu vystoupit. Ovládá nás deprese, smutek, vztek, melancholie, žárlivost, závist, pocit, kdy nevidíme naději… Jednoduše se necítíme sami sebou.
Právě na této emocionální úrovni umí květové esence zasáhnout a pomoci. Dostávají nás k našemu „vnitřnímu já“ – pomůžou nám podívat se na věci s odstupem, uklidní naše unáhlené reakce, dodají odvahu.
Důležitý je i fakt, že esence nijak NEMĚNÍ naši osobnost, nepotlačují prožívané emoce. Jen nám dají možnost uvolnit se a dívat se na věci z nadhledu. Emoce si uvědomit. Působení je lehké a bez „dramat“: změny přichází přirozeným tempem, kterému se lidé snadno přizpůsobí.
Jelikož esence působí na více tělesných úrovních, jsou skvělým doplňkem k probíhající léčbě či na řešení psychosomatických potíží.
U malých dětí se doporučuje, aby esence užívala i maminka, jelikož jsou emočně propojeni a dítě často přebírá problémy a vnímá emoce, které vidí v rodině.
Květové esence obsahují jen „informaci/energii“ rostlin, ne samotné části rostlin, proto odpadají obavy z alergických reakcí.
S čím se na mě
klienti obrací?
-
nespavost a únava,
-
ADHD, roztěkanost, netrpělivost,
-
vyhoření, workoholismus, pracovní přetížení,
-
tréma, vnitřní napětí,
-
deprese, melancholie,
-
rezignace a apatie, prokrastinace,
-
úzkosti a panické ataky,
-
fobie, obavy, děs, trauma,
-
strachy – z nemoci, zubaře, řízení, smrti, ztráty sebekontroly, „co když“…
-
strach v těhotenství – o miminko, z porodu,
-
žárlivost, vztek, nenávist, popudlivost, „alergie“ na někoho/něco,
-
násilí a manipulace, majetnická láska,
-
nízké sebevědomí, nejistota, uzavřenost,
-
nezájem o přítomnost a okolí, zasněnost, žití v minulosti,
-
přecitlivělost na vlivy okolí,
-
pocit osamělosti, sebelítost,
-
životní změny – rozchod, rozvod, úmrtí, změna povolání, nástup do školky,
-
hledání životního smyslu a poslání,
-
období rekonvalescence,
-
přílišná péče a strach o druhé,
-
a mnohé další.
