Studovala jsem gymnázium a ekonomickou VŠ. V tom věku jsem samozřejmě netušila, co se mnou bude, co je můj životní smysl a co chci. Rodiče řekli, že s ekonomkou to daleko dotáhnu, ať jdu pracovat do banky, tam že jsou velký peníze. Haha.

​

Plný úvazek, k tomu dálkové studium vysoké školy, tzn. studium po nocích, a také každodenní párty mě v mých dvaceti dohnaly. Nespala jsem, nejedla. Pomáhala mi káva, ibalginy a hodně korektoru na kruhy pod očima. Pár let to tělo zvládalo, ale pak přišla únava, migrény a trávicí potíže. Podle lékařů jsem byla zdravá, při diagnostických testech nic nenašly (a že jich bylo!) a prý že je to ze stresu. Že tohle teď mají všichni a že se stačí „jen“ uklidnit. Dvakrát haha.

​

Z ibalginu mě bolel žaludek. Pak už mi na migrény ani nezabíral. Také mi začal reflux jícnu. Léky na bolest žaludku způsobily další potíže (zácpa, křeče, nadýmání, průjem apod.). Špatné trávení mi nedovolovalo jíst, po všem mi bylo těžko a na zvracení, měla jsem nízký tlak, a pak jsem omdlévala. Něco z toho lékaři přisuzovali snížené funkci štítné žlázy, kterou mi v pubertě diagnostikovali.

​

V návaznosti na stresové vypětí a špatnou životosprávu se u mě rozvinul syndrom dráždivého tračníku, který prý nelze léčit, jen potlačit. Zůstávala jsem raději doma, stranila se lidí a společných akcí, bála jsem se cokoliv jíst, jen abych neměla zase potíže s trávením. Zažívala jsem obrovský stres, strach a obavy, hlavně z otevřených a uzavřených míst. Z toho všeho pak člověk ztrácí na váze, je psychicky na dně a hodně unavenej. A začne hledat pomoc jinde.

​

Nemohla jsem prostě uvěřit tomu, že jsem odkázaná na lékaře a jejich verdikt „je to ze stresu“. Že mi nemá už kdo jiný pomoci a já budu celý život hasit potíže několika léky. Které mimochodem nezůstaly u jednoho, ale vršily se, jak se přidávaly nežádoucí vedlejší účinky. Že mi bude pořád nedobře a budu se s tím muset smířit a naučit se s TÍM žít. Že budu věčně raději doma v klidu, budu muset rušit akce na poslední chvíli, budu zažívat nepohodlí po těle… Tohle přece nemůže být ta správná cesta?! Recept na spokojený a naplněný život?!

​

„Vyzkoušela“ jsem si pro jistotu i PCOS a vyhoření. I postvirový únavový syndrom.